Petr Bakla  
 

 

 
 

Melody and Accompaniment (Scales, Octaves, Repetitions IV) (2007) for piano solo

- durata ca. 12 min
- premiered by Daan Vandewalle in Ostrava on 30th August 2011


EN
The composition is a part of a free series of about a dozen of pieces where the majority of musical material consists of variously shaped scales, usually the chromatic or the whole-tone scale. The subtitle Scales, Octaves, Repetitions refers to the basic “game rules”: a tone is repeated, shifted stepwise within the scale or cited in different octave transpositions. Intervals other than seconds are introduced as if from outside, reminding of “perturbations” and “cuts” within the scale formations. The degree to which this starting concept is obvious or hidden in the compositions varies and grasped each time a bit differently, it leads to differing results.
The piece elaborates the basic stereotype of piano playing – melody in the right hand, accompaniment in the left hand. “Melody” is here a diatonic or chromatic scale (actually the most elementary melodic formation) running through the whole composition within the C5-C6 register, variously lit by the “accompaniment” (usually octaves
or ostinato-like figures) in the other registers, interfering with it and deformed by it.

CZ
Skladba je součástí volné řady asi tuctu kompozic, v nichž většinu hudební matérie tvoří různým způsobem tvarovaná stupnice, většinou chromatická či celotónová. Podtitul Scales, Octaves, Repetitions poukazuje k základním „pravidlům hry“: tón je opakován, posunuje se ve stupnici nebo je uváděn v různých oktávách. Jiné intervaly než sekundy přistupují jakoby zvenčí, na způsob „poruch“ a „střihů“ ve stupnicových útvarech. Tento výchozí koncept je v každé ze skladeb v různé míře patrný či skrytý a pokaždé je uchopen trochu jinak a vede k jiným výsledkům.
Skladba rozvíjí základní stereotyp klavírní hry – melodie v pravé ruce, doprovod v levé. „Melodií“ je v tomto případě diatonická nebo chromatická stupnice (tedy vlastně nejelementárnější melodický útvar) probíhající skrz celou skladbu v poloze dvoučárkované oktávy, která je různě nasvěcována „doprovodem“ (vesměs oktávami a ostinatem) v ostatních rejstřících, různě s ním interferuje a je jím deformována.